Spolupráce s LCŘ, s.p. (lesní správa Mělník) - podpora hnízdních možností ptactva v lesích

VÝCHOZÍ STAV PŘED ZAHÁJENÍM REALIZACE PROJEKTU
V roce 2002 jsme získali do dlouhodobého pronájmu terénní základnu v obci Dolní Vidim v CHKO Kokořínsko. V roce 2003 došlo k dohodě na realizaci projektu s lesní správou LČR, s.p. v Mělníku (jmenovitě pan Tomáš Brejša), kdy jsme instalovali v revíru Vidim 71 kusů ptačích budek typu velký sýkorník. V roce 2004 jsme pak instalovali 71 kusů budek typu velký sýkorník, rehkovník, sovník a budky pro kulíška nejmenšího v revíru Mšeno. Tyto budky byly zkonstruovány v Semenářském závodě LČR v Týništi nad Orlicí. V letošním roce jsme provedli jejich první ucelené mapování a čištění.

Vyvěšené budky v obou revírech celkem:
Sýkorník....................................117 kusů
Sovník.........................................10 kusů
Rehkovník...................................10 kusů
Budka pro kulíška nejmenšího.....5 kusů

Budky byly po dohodě s revírníky rozmístěny na revíru Vidim, resp. Mšeno po 50 až 100 metrech po obou stranách lesní cesty vedoucí východním směrem k obci Dobřeň, resp. podél cest v soutěskách mezi obcemi Střezivojice, Dobřeň a Vojtěchov. Vzdálenost vyvěšených budek od cesty je asi 5 až 50 metrů podle charakteru terénu a převýšení v místě. Lesní cesty vedou skalními soutěskami, takže terén je zde zčásti obtížně přístupný. Nacházíme zde smíšený les s převahou jehličnatých stromů (zejména smrkové porosty s příměsí invazivního trnovníku akátu), minoritně vidíme lokality obsazené listnatými porosty (buk, jasan). Území jsou (po část roku) dosažitelná po příjezdové komunikaci motorovými vozidly.
Nejčastějším typem kontrolovaných budek je sýkorník s uniformním rozměrem 16 cm x 16 cm a výškou 20 cm. Stříška budky je dobře těsnící, vletový otvor je oplechován jako ochrana proti predaci, kterou lze v této lokalitě očekávat. Budka se otevírá vyklopením přední stěny, kterou je nutné proti samootevření zajistit vsunutím západky. Budky jsou na zadní straně opatřeny plechovou podložkou, v níž je vyvrtán otvor pro zatlučení hřebíku nebo umístění úvazu a připevnění budky v terénu. Nátěr budky je proveden vhodným diskrétním tmavým odstínem hnědé.

POPIS PLÁNU REALIZACE PROJEKTU

Záměrem je provést čištění, mapování hnízdění v těchto budkách, zjistit druhy osídlující budky a vypočítat míru obsazenosti.

ČASOVÝ HARMONOGRAM

· březen - duben – zahájení spolupráce s lesní správou LČR, s.p. v Mělníku
· srpen - září – mapování budek
· říjen – tvorba zprávy

POPIS REALIZACE PROJEKTU A ZJIŠTĚNÉ SKUTEČNOSTI

Ve výše uvedených časových termínech byla provedena příprava na provedení projektu. Akce byla provedena pracovníky organizace v období třech jednodenních akcí v rámci pobytu na terénní základně.
Bylo provedeno otevření budky a její vyčištění se zaznamenáním údajů o obsahu. Obecně lze říci, že uvnitř všech budek nacházíme podobný druh materiálu použitého pro konstrukci hnízda, tj. dominantní složkou je mech a tráva s menším množstvím lišejníků, v hnízdní kotlince, méně často i mimo ní, nacházíme chlupy a srst zvěře a peří. Podle těchto atributů (viz.Metodika ČSOP č.20 – „Ptačí budky a další způsoby zvyšování hnízdních možností ptáků“, editor Petr Zasadil) byly budky osídleny zejména druhy: sýkora koňadra (Parus ater) a sýkora modřinka (Parus coeruleus). Hnízda jsou nacházena ve dvou variantách: větší a masivnější, s širší kotlinkou a vyšší výstelkou, což přisuzujeme silnější a větší koňadře, menší hnízda (znatelně) pak přisuzujeme modřince. Další druhy nemůžeme určit s dostatečnou jistotou, jelikož jejich osídlení budek je minoritní.
Procentuální míra obsazenosti sýkorníků je velmi vysoká, neobsazeno zůstalo jen velmi malé množství, nevypozorovali jsme žádný zřejmý důvod (umístění, natočení vletového otvoru, výšku a podobně), proč některé zůstaly nevyužity. Je také zřejmé, že budky jsou pro hnízdění využívány opakovaně a že je nutné čistění s periodou tři až nejvýše čtyři roky. Poté by již množství materiálu zaplnilo celý interiér budky.
Naopak velmi zklamala obsazenost budek pro sovy a rehkovníků, která je zcela minimální.
Dále lze říci, že naprostá většina budek je nadále zcela způsobilých plnit účel vyvěšení, řádově nejvýše 1 - 5 procent budek bude nutné v příštích 3 letech opravit, či zcela vyměnit.
Neobsazené (méně i obsazené) budky se stávají cílem zejména populací vosy lesní a také útočištěm lesních savců, při pozorováních jsme osobně zaznamenali zejména plcha velkého (Glis glis) a myšici lesní (Apodemus flavicollis.) Pokusy o rozšíření vletového otvoru predátory byly zaznamenány raritně a jen o velmi malé intenzitě (vzhledem ke kvalitnímu oplechování vletového otvoru) .

Zpět na projekty