Přírodní památka V Hrobech

Kategorie ZCHÚ: Přírodní památka
Zřizovací předpis: Vyhláška č. 5/1988 Sb. NVP
Rozloha: 1,31 ha
Katastrální území: Libuš
Správce území: Odbor městské zeleně
Plán péče schválen: 18.2.2002

Obecná charakteristika území:
Přírodní památka V Hrobech se neřadí k žádnému přírodnímu parku na území Prahy. Jedná se o stráňku, která se nalézá mezi jihovýchodním cípem lesoparku Kamýk a meteorologickou observatoří v Libuši, v těsné blízkosti Lhoteckého potoka. Nadmořská výška území se pohybuje okolo 280 m n.m.
Tato bývalá pastvina je předmětem ochrany zejména pro svůj stepní charakter. Najdeme zde vzácné teplomilné rostliny a bezobratlé živočichy - druhy luk a stepí.

Geologická charakteristika:
Terén se svažuje směrem k S, SZ, Z a JZ (tedy k vodoteči Lhoteckého potoka, který PP lemuje). Geologický podklad budují prvohorní břidlice (spodní ordovik), které se u východní hranice PP stýkají s usazenými horninami starohor (štěchovická skupina proterozoika).

Botanická charakteristika:
V území se nachází převážně bylinný kryt, a to stepní a luční společenstvo. V jižní části lokality (přibližně 1/5 rozlohy) převažuje nízký bylinný kryt, z teplomilných rostlin jmenujme např. tyto: rožec rolní, kuřinka červená, mateřídouška časná, mochna stříbrná, pryšec chvojka, jetel prostřední, jestřábník chlupáček, devaterník penízkovitý či mizející druhy jako rozchodník ostrý, trávnička obecná a vřes obecný. Velmi kritický je výskyt koniklece lučního (v sezoně 2004 nalezen jen ve třech exemplářích). Výskyt vzácného křivatce českého a lýkovce vonného je již minulostí.
Zbývající část území je zastoupena převážně lučními druhy, dominují trávy z čeledi lipnicovitých, např. ovsík vyvýšený, místy také ovsíř luční. Z dalších rostlin má velké zastoupení řimbaba chocholičnatá, rozrazil klasnatý, hvozdík kartouzek, chrastavec rolní, svízel povázka, svízel syřišťový, jetel horský, třezalka tečkovaná, hadinec obecný, mateřídouška časná, lnice květel, zvonek okrouhlolistý, řebříček obecný, starček přímětník, štírovník růžkatý a kručinka barvířská. Vodoteč Lhoteckého potoka lemují vlhkomilné druhy, ze vzácnějších je to např. kosatec žlutý.
V posledních letech se v bylinném krytu stále více prosazují druhy segetální a ruderální, jako je penízek rolní, sléz přehlížený, merlík bílý, jitrocel větší či rmen smrdutý.
V území se vyskytuje také několik druhů dřevin, buď solitérně nebo ve skupinkách. Jedná se o dub letní, janovec metlatý, břízu bělokorou, bez černý a růži sp.

Zoologická charakteristika:
Na bylinný kryt je vázáno velké množství bezobratlých živočichů, hlavně hmyzu. Hojné jsou různé druhy čmeláků a jiných blanokřídlých, ale také rovnokřídlých (sarančata) a motýlů (např. okáč bojínkový či žluťásek řešetlákový). Z reliktních a pro území typických fytofágních brouků zde byli zjištěni z mandelinkovitých Coptocephala quadrimaculata, Cryptocephalus fulvus, dřepčíci Aphtona pygmaea a Longitarsus jacobae; z luskokazovitých je zde Bruchidius cisti (na devaterníku vejčitém) a nosatcovití Apion formaneki a terikolní bezkřídlý Trachyphloeus aristatus.
Z obratlovců stojí za zmínku ptačí fauna. Dobré hnízdní podmínky skýtají pouze keře. V sezoně 2004 bylo prokázáno hnízdění jednoho páru kosa černého a jednoho páru strnada obecného, ale také dvou párů ťuhýka obecného, což je v pražských podmínkách ojedinělé. Hnízdění druhů hnízdících na zemi (např. skřivan polní, bažant obecný) bývá neúspěšné, především z důvodu vysoké návštěvnosti území. Další skupinou ptáků jsou druhy létající do území pouze za potravou. Hmyzožravé ptáky zastupuje např. konipas bílý, rorýs obecný, rehek domácí a sýkory koňadra a modřinka. Travní semena jsou potravou např. pro zvonky zelené, zvonohlíky zahradní, stehlíky obecné, vrabce polní a domácí a havrany polní. Tyto pěvce spatříme v území zejména na podzim a v zimě. Dravci v území jsou zastoupeni poštolkou obecnou a kání lesní.
Z obojživelníků a plazů byla zastižena pouze dospělá ropucha obecná (podmínky k reprodukci skýtá blízká nádrž v Kamýku), předpokládaný výskyt ještěrky obecné nebyl potvrzen. Ze savců byl pozorován hraboš polní a krtek obecný.

Ohrožení území:
Negativní činitele:
1. Vysoká návštěvnost území · nejčastějšími návštěvníky jsou lidé se psy. Volně pobíhající psi znesnadňují existenci drobných savců (dříve zde žili a rozmnožovali se zajíci polní a králíci divocí) a znemožňují rozmnožování ptáků hnízdících na zemi (např. bažant obecný, koroptev polní)
· oplocení území je poškozené a dovoluje vjezd na kolech a terénních motocyklech. Jejich negativní vliv je patrný zejména v jarním období, kdy je bylinný porost nízký a dochází k vytváření erozních rýh (nejvíce v J části lokality)
2. Hromadění odpadu - mělký zářez Lhoteckého potoka je znečištěn odpadem (např. pneumatiky, plastové lahve) a vzniká tak riziko rozvoje černé skládky. V jiných místech lokality nebyl odpad zjištěn.
3. Nedostatečná péče o teplomilná společenstva. Území není již dlouhou dobu hospodářsky využíváno (pastva ovcí a koz udržovala existenci stepních druhů rostlin). Rostlinná biomasa není odstraňována kosením ani jiným způsobem. Důsledkem je ústup nízkých teplomilných rostlin a rozšiřování segetálních a ruderálních druhů (např. z čeledi lipnicovitých).

Péče o chráněné území:
Navrhované zásahy:
1. Obnovit oplocení a omezit tím vstup do území. Např. uzavřít vstup od Z (od Kamýku) a od V (od baseballového hřiště Tempo) a ponechat pouze S a J vstup tak, aby území bylo průchozí. Vstupy zúžit tak, aby zamezovaly vjezdu kol a motorových vozidel.
2. Odstranit odpad podél vodoteče Lhoteckého potoka.
3. Obnovit hraniční pruhové značení (značení státním znakem je čerstvé). Při S vstupu umístit naučnou tabuli pojednávající o území a vymezující podmínky pobytu v něm.
4. Podpořit teplomilná stepní společenstva
· jedenkrát ročně kosit či vypásat 1/3 plochy PP (bez zásahu ponechat J část území, kde se samovolně udržují pouze nízké teplomilné byliny a také úpatí svahu podél vodoteče)
· jedenkrát ročně (v zimě) vypálit malý předem vymezený úsek (cca 3x3 m)