Úvod
Aktivita vznikla jako typický příklad spolupráce více subjektů při prosazování opatření ke zlepšení životního prostředí v místě bydliště aktivních občanů a působiště naší organizace. Je zcela přirozené a žádoucí, aby se o vzhled veřejných prostranství zajímali místní obyvatelé, jen oni jsou totiž často nositeli poslání a aktivity a oni budou i hlavním příjemcem realizovaných aktivit.
Stav parků určených pro veřejnost v MČ Praha 3 je obecně dobrý, správa je prováděna kvalitně a za vynaložení adekvátních finančních prostředků, tento fenomén ale ostře kontrastuje se stavem vnitrobloků a několika málo okrajových zón, jakou je například lesopark Krejcárek. Důvody vedoucí k této situaci jsou různé (nejčastěji majetkové poměry), ale i přesto se snažíme stále nacházet další místa, kde by bylo možno iniciovat změny ke zlepšení životního prostředí a zvýšení rekreační funkce zelených ploch v Praze.
V letošním roce jsme za účasti místních občanů provedli úklid lesoparku Krejcárek a při něm jsme zjišťovali stav území a pokusili se formulovat možnosti vedoucí k naplnění určených cílů. Jistě bude vhodné sestavit realizační tým a vše důkladně prodiskutovat zejména se správcem lokality (MHMP, odbor ochrany prostředí). Tento materiál má ambici být vstupním textem pro takovou diskusi.
Popis současného stavu
Pro účely tohoto projektu vycházíme z informací získaných od správce lesoparku a z webových stránek MČ Praha 3 z textu zpracovaného na přelomu roku 2003 a 2004 pod názvem Zeleň a parky na Žižkově. Tento text se podrobně zaobírá problematikou parku a zejména pak řeší i SWOT analýzu a velice plodně navrhuje celou řadu jednoznačně pozitivních a potřebných opatření. Zjišťujeme, že tento materiál je zcela aktuální i po uplynutí tří let. Nedošlo totiž k naplnění žádných takových doporučení. Dále chceme vnést do projektu i vlastní pohled na věc a z detailní znalosti parku se pokusit definovat možná řešení v současné době neutěšeného stavu.
Lesopark Krejcárek leží mezi Ohradou a Balkánem. Je to poměrně rozlehlá plocha, celá památkově chráněná. Podle územního plánu hl. m. Prahy je funkčně zařazena mezi lesní porosty (LR). Menší část pak je vedena i jako louky a pastviny (NL). Přináležející části jsou klidné, jedná se buď rovněž o zeleň nebo o sportoviště – dle územního plánu to jsou funkční plochy lesní porosty (LR), sloužící oddechu (SO) či sloužící sportu (SP). Pouze dolní část, která však není využívána a kam ani nevede žádná oficiální stezka, je velmi rušná (bezprostředně sousedí s frekventovanou ulicí Pod Krejcárkem).
Lesopark je rozdělen mezi více vlastníků, s čímž jsou spojeny mnohé problémy. To je zřejmě i hlavní příčina dnešního neutěšeného stavu parku. Největší část, 57 115 m2, patří hlavnímu městu Praha. Tuto část spravují Lesy hl. m. Prahy. Další, menší parcely, však jsou v majetku soukromých osob. Ač by se o park měla starat správní firma zajištěná Prahou 3, v celém lesoparku je nepořádek, park je dlouhodobě bez údržby a jeho využití pro lidi je velmi omezené oproti možnostem, které se nabízejí. Za tento stav prý mohou špatné vztahy a hlavně smlouvy mezi Městskou částí Praha 3 a soukromými vlastníky části lesoparku (informace z roku 2003/2004)
Park působí kromě dvou menších částí nevzhledným, neudržovaným dojmem, u cest se válejí odpadky, celkově je značně zanedbaný, není zde žádné veřejné osvětlení a po setmění rozhodně není místem nabízejícím pocit bezpečí. Vstup psům a jejich volné pobíhání je povoleno.
Park je na periferii, izolovaný od okolí, vstup z obytných zón je možný víceméně pouze z Ohrady anebo až z Pražačky. Velice žádoucí by bylo zajištění přístupu ze severní strany, tj. od zastávek autobusu a tramvaje Krejcárek. V současně době je problémem, že odtud parkem nahoru nevedou žádné oficiální stezky, pouze lidmi živelně vyšlapané. Svah je to poměrně prudký, starší lidé tak mohou mít problémy, bezpečnost pohybu po této cestě, zejména po setmění je výrazně omezena. Bezbariérový přístup je možný pouze z Ohrady po cyklotrase vedoucí z Vítkova a dále východním směrem.
V určitých částech parku směrem na západ k Ohradě je jistá údržba viditelná – nová šotolinová pěšina, nově vysázené borovice atp. Tato část lesoparku (parcela číslo 2 183) patří hl.m. Praha. I zde je ale značný nepořádek a údržba celkově zanedbaná, místy nacházíme jen torza typických dřevěných košů, lavičky nejsou v nejlepším stavu, další mobiliář se zde nenachází (vyjma dětského hřiště, které je poměrně v dobrém stavu a je i občany intenzivně využíváno).
Návštěvníky zde vítá jediná informační tabule v celém lesoparku. Tu sem umístily Lesy hl. m. Prahy. Tabule kromě uvítání a přání příjemného pobytu nabádá návštěvníky, aby se chovali šetrně k sobě navzájem a hlavně k přírodě, žádné další zajímavosti neobsahuje, jedná se spíše o příkazovou, než skutečně informační tabuli.. Cedule je kvůli graffiti velmi špatně čitelná.
Ve východní části lesoparku je vlastnictví rozděleno mezi několik fyzických osob (parcela číslo 2 180). Tato část je zcela neudržovaná, cesty jsou ve špatném stavu (rozbitý a erodovaný asfalt). Je zde dokonce cedule “Soukromý pozemek – vstup zakázán”.
Hlavní cesty jsou asfaltové či šotolinové, jejich stav není nejhorší. Právě po hlavní asfaltové cestě je vedena značená stezka pro cyklisty sdílená se stezkou pro pěší. Společné stezky pro chodce a cyklisty jsou označené dopravní značkou č. C.9, přičemž chodci a cyklisté se nesmějí na této stezce vzájemně ohrozit. Jiným účastníkům je používání této stezky zakázáno. Jedná se o cyklotrasu číslo 1 vedoucí takto: Národní divadlo, 0 km – Staré Město, 1 km (Ovocný trh) – Florenc (M), 2 km – Karlín, 3 km – Vítkov, 4 km – Pražačka (Ohrada), 6 km – Hrdlořezy – Kyje (ČD), 13 km – Hostovice, 15 km – Štěrboholy, 21 km – Dubeč, 25 km – Královice, 27 km – Křenice, 32 km – Březí, 37 km - Babice, 40 km – (dále Jevany – Brno). Tato cyklotrasa je využívána zatím méně frekventně, ke změně jistě dojde po dokončení projektu Nové spojení a zrušení železniční tratě pod Vítkovem.
V západní části poblíž dětského hřiště byla vybudována studánka, chybí zde však mobiliář, okolo studánky je neprostupné houští, dochází zde ke kumulaci odpadu.
Důvodem lidí pro návštěvu parku je jednoznačně především venčení psů a procházky matek s kočárky, sportovní aktivity a dále pak pěší přesun lidí z Karlína, případně tramvajové (linky č. 1, 19, 10, 55) či autobusové (linka č. 136) zastávky Krejcárek směrem na Pražačku a Balkán. Mimo zimu i posezení studentů z nedalekého gymnázia Na Pražačce.
Botanická a zoologická mapování (stav ke květnu 2007)
Mapování jsme provedli na rozsáhlém území a je aktuální k současnému datu. Část území byla asi původně sadem, protože mezi nejstarší stromy patří třešně, ořešáky a jabloně. Území bylo zřejmě zalesňováno postupně, vždy 1 nebo 2 druhy dřevin. Tudíž zde nalezneme partie, kde výrazně dominuje borovice lesní, jinde zase dub červený s lípou velkolistou a malolistou nebo javorem mléčem. Mezi nejmladší patří výsadby modřínu opadavého a borovice lesní a buku lesního. Umělá výsadba je doplněna dřevinami z náletu, takže celková skladba je docela pestrá. Nejvíce jsou zastoupeny tyto dřeviny: javor mléč, javor klen, dub letní, dub červený, dub bahenní, topol osika, lípa velkolistá, lípa malolistá, buk lesní, jasan ztepilý, třešeň obecná, jabloň obecná, hrušeň obecná, mahalebka, ořešák královský, borovice černá, modřín opadavý, z keřů pak bez černý, líska obecná, růže šípková, kalina, svída krvavá, ale také okrasné: tavolník, pámelník, šeřík
Nalezena 2 stanoviště s křídlatkou. Přestože je vegetace místy velmi bujná a neprostupná, podrost je minimální. Tvoří ho hlavně kopřiva dvoudomá, hluchavka bílá, lopuch menší, smetanka lékařská, kuklík městský. Z avifauny běžní parkoví a lesní ptáci, z uvedených druhů tam všichni hnízdí: kos černý, drozd zpěvný, sýkora koňadra, sýkora modřinka, brhlík lesní, budníček menší, pěnkava obecná, sojka obecná, pěnice černohlavá, hrdlička domácí, holub hřivnáč. Viděna byla i poštolka obecná a bažant obecný, ale ti určitě nehnízdí přímo ve vytyčeném území. Obojživelníci a plazi: z dřívějších let máme od lidí z okolí potvrzený výskyt čolka obecného a velkého, ropuchy obecné a skokana hnědého, ti určitě využívají zmíněné území jako zimoviště. Z plazů nalezen slepýš křehký. Savci: určitě ježek evropský, rejsek obecný, krtek obecný, myšice křovinná, lasice obecná, cítili jsme i kunu (pravděpodobně skalní).
PROBĚHLÉ AKTIVITY, NAVRHOVANÁ ŘEŠENÍ
Úklid odpadků v rámci oslav Dne Země
Dne 24.4.2007 jsme ve spolupráci s místními občany (organizovanými paní Andreou Sladkou) a za účasti zastupitele MČ Praha 3, Ing. Tomáše Mikesky, provedli sběr odpadků a mapování v lesoparku. O odvoz odpadu se postaralo OTSMI MČ Praha 3
SWOT analýza Krejcárku
Silné stránky
· pocit přírody a lesa v centru města
· asfaltové hlavní cesty, cyklotrasa
· vybavené dětské hřiště
· velká rozloha
· potenciál využití okolními občany, rozvoj výstavby
· hezká studánka
Slabé stránky
· park nepůsobí bezpečně
· poloha na okraji bytové zástavby (izolovanost)
· nepořádek a zanedbaná údržba
· nedořešené vybavení cestami
· neexistence propojení cestami Pod Krejcárkem - Pražačka
· špatná orientace
· neexistence propojení se sportovním areálem Pražačka
· nedostatek mobiliáře včetně košů
Příležitosti
· úklid a údržba
· zavedení osvětlení
· umístění orientační cedule a naučné tabule
· více cest a lepší propojení
· zlepšení vztahů vlastníků
· realizace akcí pro občany (soutěže, kulturní akce)
Hrozby
· zcela nedostatečné osvětlení
· pokračující zanedbávání úklidu a údržby
· přítomnost bezdomovců a feťáků
· složité vlastnické vztahy
· malá aktivita hl. m. Prahy a MČ Praha 3
· neprostupnost některých oblastí (husté křoviny)
· nebezpečná zákoutí
Navrhované aktivity
Pro větší využití lesoparku je nejdůležitějším předpokladem údržba a úklid parku. Stejně důležitým krokem je pak i dokončení systému stezek /zejména pak cesta od tramvaje/ tak, aby bylo možné se pohybovat po celém území lesoparku, nejen po jeho horní a západní části. Na mýtině v centrální části by se pak klidně mohly v letních měsících konat koncerty či jiná představení malých forem. Dále by se hodilo navýšení mobiliáře včetně úpravy místa okolo studánky, zajímavosti z oblasti (historie, příroda) by mohly být prezentovány formou cca 2 kusů naučných tabulí. Vhodné by bylo další využití některých ploch k zbudování odpočinkových míst a další drobné aktivity (ptačí budky, soutěže pro ZŠ, apod.) – vše s cílem zvýšení návštěvnosti parku a tím zvýšení bezpečnosti v lokalitě a zájmu o její rozvoj. K zamyšlení je možnost zbudování menší zahradní restaurace (dřevěný altán), která by sloužila návštěvníkům parku.
Lesoparku by velmi pomohlo např. přímé propojení se sportovním areálem Pražačka. Ten je za vysokou zdí a to zvyšuje celkovou izolovanost parku, kam je vstup z obytných zón možný víceméně pouze z Ohrady anebo až z Pražačky.
