Jak cestují rostliny?

Létají (anemochorie)

Anemochorní rostliny mohou mít tak lehká a malá semena, že jsou větrem snadno přenášena, např. orchideje, jejichž semena neobsahují téměř žádné zásobní látky. Klíčící rostlinky jsou proto závislé na symbiotických vztazích s houbami. Ostatní mají různá „létací“ zařízení. Může se jednat o chlupy a chmýr (např. pampeliška, bodlák), lemy a křídla (např. javor, bříza, jasan), listeny (např. lípa), u některých rostlin se po odkvětu odlomí celá nadzemní část – těm se někdy říká „stepní běžci“(např. máčka ladní). 
lípa velkolistá (Martina Melušová, Základní umělecká škola Český Brod,    3. ročník 2. stupně) lípa malolistá (Michaela Lodinská, Základní umělecká škola Český Brod,  6. ročník 1. stupně) smrk pichlavý (Matěj Čich, Základní umělecká škola Český Brod,  7. ročník 1. stupně)
olše lepkavá (Jiří Pech,  Základní umělecká škola Český Brod, 2. ročník 2. stupně) olše lepkavá (Helena Strnadová, Základní umělecká škola Český Brod,  7. ročník 1. stupně) borovice lesní (Martina Melušová, Základní umělecká škola Český Brod, 3. ročník 2. stupně)
javor klen (Helena Strnadová,  Základní umělecká škola Český Brod, 7. ročník 1. stupně) jasan ztepilý (Klára Melounová,  Základní umělecká škola Český Brod, 3. ročník 2. stupně) zerav východní (Hana Hladíková,  Základní umělecká škola Český Brod, 2. ročník 2. stupně)

Roznášejí je zvířata na svém těle (epizoochorie)

Semena (případně plody nebo plodenství) těchto rostlin mají různé háčky a osténky, které se přichycují k povrchu těla živočichů (např. lopuch, kuklík). Jiné rostliny vylučují lepkavý sliz. Na epizoochorii se významně podílejí také ptáci (ornitochorie). Zvláštním, ale častým typem rozšiřování vodních rostlin je ulpívání semen na ptačích nohou (např. leknín). Takto mohou překonat vzdálenost i několik stovek kilometrů. Někdy jsou oddělovány tzv. synzoochorní rostliny, které spoléhají na to, že jejich semena živočich někde zapomene (pozření živočichem semena nepřežijí). Klasickým příkladem jsou zásoby ptáků a veverek (např. dub, líska, jírovec).

líska obecná (Martina Melušová, Základní umělecká škola Český Brod, 3. ročník 2. stupně) jírovec maďal (Klára Melounová, Základní umělecká škola Český Brod, 3. ročník 2. stupně)
lopuch větší (Vojtěch Kocián,  Základní umělecká škola Český Brod, 1. ročník 2. stupně) dub letní (Hana Hladíková, Základní umělecká škola Český Brod, 2. ročník 2. stupně)

Nechají se pozřít (endozoochorie)

Živočichové konzumují plody s dužnatým oplodím a poté jejich nestrávená semena s tvrdým osemením šíří trusem (např. ostružiník, jmelí). Některá semena dokonce nemohou vyklíčit, pokud neprojdou trávicím traktem živočicha. Druhy, jejichž semena roznášejí převážně ptáci, je lákají hlavně pestrým zbarvením (např. jeřáb), zatímco savci jsou lákáni zejména výraznou vůní (např. ostružiník).

jeřáb ptačí (Jiří Pech, Základní umělecká škola Český Brod, 2. ročník 2. stupně) růže šípková (Zuzana Foktová,  Základní umělecká škola Český Brod, 7. ročník 1. stupně) ostružiník křovitý (Hana Hladíková,  Základní umělecká škola Český Brod, 2. ročník 2. stupně)
bez černý (Michaela Lodinská, Základní umělecká škola Český Brod, 6. ročník 1. stupně) jmelí bílé (Vojtěch Kocián,  Základní umělecká škola Český Brod, 1. ročník 2. stupně)

Nechají se unášet vodou (hydrochorie)

Vodou se šíří semena vodních i suchozemských rostlin, která vydrží déletrvající působení vody (vylučují voskové látky) nebo dokáží díky mezibuněčným prostorám v oplodí či osemení plavat na hladině (např. kosatec, rdest). Některé plody a semena mívají přídatná zařízení, která jim umožňují zakotvit v bahně (např. blatouch, šmel). Existují i rostliny, jejichž semena se rozšiřují pomocí dešťových kapek (např. rozchodník). Jejich plody se za vlhka otevírají a semena jsou deštěm vymršťována ven.

blatouch bahenní (Martina Melušová, Základní umělecká škola Český Brod, 3. ročník 2. stupně) blatouch bahenní (Helena Strnadová, Základní umělecká škola Český Brod, 7. ročník 1. stupně) blatouch bahenní (Zuzana Foktová,  Základní umělecká škola Český Brod, 7. ročník 1. stupně)